Cesta za hranice sil

Stejně, jako loňský červen jsme se měli s rodinou a několika přáteli vydat na malý rybník Seník u Jankovic. Celou výpravu jsme pojali, jako malý neoficiální závod několika dvoučlenných týmů s výjimkou mé osoby, jelikož jsem se dobrovolně přihlásil ke složitější variantě, že budu chytat sám. Každý jsme chytali odlišným způsobem a využívali odlišné návnady i nástrahy. Všichni jsme měli zkušenosti z této vody již z minulého roku a každý jsme k lovu přistupovali po svém.

Věděl jsem, že se jedná o přibližně 2 hektarovou vodu s relativně rovným dnem bez vázek a průměrnou hloubkou 1,3 m. Co se týče obsádky, měl jsem informace, že aktuální stav čítá bohaté procento menších kaprů a pouze jednoho většího kapra (15 kg), který je klenotem této vody. Zjistil jsem, že kromě kaprů se ve vodě nachází dále 6 Amurů a nyní již jediný Jeseter. Mým cílem bylo chytit Jesetera, Amura a alespoň pár větších kaprů. Bylo mi jasné, že když je konkurence početná a voda malá, nebude lehké dostat se k větším rybám, natož je udržet déle na místě. Proto jsem nic nepodcenil a oproti konkurenci jsem věnoval spoustu času domácí přípravě před samotným lovem. Kromě běžné výbavy jsem si navařil směs partiklu (kukuřice, řepka, tygří ořech) a to v množství cca 20 kg. Dále jsem si naboosteroval přibližně 8 kg pelet a samozřejmě nechybělo ani boilies, které jsem používal jako návnadu i jako nástrahu. Boiliesu jsem měl s sebou 15 kg. Věděl jsem, že v tomto případě bude potřeba hodně kvalitního krmení, abych si ryby udržel na místě. Kromě krmení jsem si dal záležet i s přípravou spolehlivých návazců. Jelikož jsem věděl, že zbytek členů výpravy si s návazci nedá tolik práce, tím spíš jsem se na funkčnost mých návazců zaměřil a 6 kousků jsem si udělal již dopředu. Nějaké pro koule na dno a nějaké na panáčka.

Po příjezdu k vodě, všichni koukali především na to, aby byli blízko sebe a vybrali si mělčinu. Já jsem přemýšlel úplně opačně a oproti velkému množství silonu ve vodě v těsné blízkosti jsem dal přednost hloubce a větší vzdálenosti od ostatních členů. Nepříjemným faktorem byl hluk a otravnost lidí, kteří seděli na terase restaurace, kterou jsem měl hned za zády. Jejich zvědavost a komentáře k mému počínání neměli konce a jinak tomu nebylo ani u lidí, kteří se tam chodili koupat. O obecenstvo tedy nebyla nouze. Na tomto místě jsem chytal již minulý rok a věděl jsem přesně, kam budu nahazovat svoje montáže. Po vybalení všeho potřebného jsem došel na protější stranu, kde jsem si  lopatkou naházel partikl a pelety na rozjetí míst. Následně jsem na každé místo nakobroval 4 hrsti boiliesu. Montáže letěly na svá místa a já čekal na první záběr. Ostatní členové výpravy používali známé komerční nástrahy s minimem návnady. Já jsem vsadil především na nové boilie a plovky z dílny Top rybařina. Montáže jsem používal standartní, jako to dělám běžně na svazových vodách s tím rozdílem, že jsem použil háčky bez protihrotu od Gardneru a od Foxe ve velikostech č.6. Co se týče nástrah, tak na jednom prutu jsem střídal koule Bentos Red 24 mm a Křížence 20 mm a na druhém prutu jsem střídal koule s krillovým základem pod testovací verzí a panáčka Ananas/česnek 20 mm s novou plovkou. Nejprve to vypadalo, že se mi ryby vyhýbají obloukem, ale před setměním to začalo jezdit a od té chvíle to byl kolotoč záběrů, dokrmování, zdolávání, vážení, měření a především fyzické i psychické zátěže. To, že jsem dostával pravidelně záběry od větších ryb se samozřejmě konkurenci nelíbilo a patřičně mi ostatní členové dávali najevo nespokojenost v podobě závistivých komentářů. Nicméně počet záběrů i váhový průměr ryb se na mých místech stále zvětšoval a já byl spokojený. Nezastavil jsem se do konce výpravy a nejvíce záběrů chodilo přes noc a brzy ráno. Pokud zrovna nepřicházely záběry, věnoval jsem se přípravě krmení. Za 3 dny a 3 noci jsem spal cca 1,5 hodiny a únava na mě byla znát každým dnem víc a víc, když jsem stále krmil, nahazoval a zdolával a to především přes noc. Vydržel jsem, ale až do konce a to se vyplatilo.

Závěrem musím shrnout, že za 3 dny lovu byl můj výsledek více, než uspokojivý a opět jsem náš malý závod vyhrál. Vytáhl jsem celkem 23 kaprů od 7 kg do 11 kg. Mimo krásné kapry se mi podařilo chytit také jednoho Amura, Koi kapra a jediného Jesetera, který v této vodě plave. Vytáhl jsem tedy v podstatě vše, co bylo možné a potěšila mě i stoprocentní funkčnost mých montáží, jelikož mi spadlo minimum ryb. Naproti tomu většina ostatních členů výpravy nachytala v průměru pouze 4 ryby. Nejvíce ryb jsem vytáhl na žlutou kuličku Kříženec 20 mm a největší kusy mi chodily na panáčka boiliesu Top protejn s česnekovou plovkou.

Tato situace je jasným důkazem toho, že kdo nekrmí, ten nechytá a  pokud chci být úspěšný, musím obětovat maximum času přípravě a během lovu být  stále v pohybu a dokrmovat. Jelikož jsem podal maximální výkon a udělal vše možné i nemožné, výsledek se dostavil v razantním rozdílu oproti ostatním.

Tímto moc děkuji za nástrahy z dílny Top rybařina, na které se mohu vždy spolehnout a rovněž děkuji za cenné rady,

za Top rybařina team, Tomáš Alchymista Bříza