Kapří velkobraní

Rybářská sezóna byla v plném proudu, venku panovaly horké dny, a kdo mohl, ten se jel někam koupat. I já jsem vyrazil k vodě, ovšem s sebou jsem měl samozřejmě rybařinu. Tentokrát jsem si vybral místní písák, na který jsem vyrazil přes jednu noc. Krmení jsem si předem nijak nechystal a tak mě veškeré přípravy čekaly až u vody. Naštěstí bylo místo, na kterém jsem chtěl chytat volné, koupající se lidé byli v únosné vzdálenosti a revír byl téměř bez rybářů. Jako nástrahu a návnadu jsem zvolil nové boilie mixu ovocných příchutí, které jsem měl na vyzkoušení poprvé. Před zákrmem jsem si kuličky napůlil, abych ryby přilákal v co nejkratší době. K tomu jsem přimíchal kukuřici, jelikož jsem chtěl vytáhnout i nějakého amura, kterým se tu výborně daří.

Po zakrmení lovného místa jsem přemýšlel, co v takovém vedru vůbec nastražím pod háček, abych docílil záběru. Nakonec jsem zvolil jednu montáž na dno a druhou na jedno boilie s půlkou zig rig boilie. První záběr přišel po dvou hodinách právě na montáž s plovoucím boiliem. Než jsem se nadál, menší kapr byl v podložce.

Stejnou montáž jsem ihned nahodil zpět. Do hodiny jsem měl další záběr. Zdálo se, že ryby najely na moje krmné místo a výskoky nad hladinu to jen potvrzovaly. Následně jsem měl větší rybu na prutu, ale na břeh jsem ji tentokrát nedostal, jelikož se po pár metrech vypnula. To samé se stalo o chvíli později, s tím rozdílem, že jsem uvízl ve vázce. Aby toho nebylo málo, na místo, kde jsem chytal, se přišli koupat nějací lidé. I přes upozornění a prosbu, zdali by se nemohli jít koupat jinam, nereagovali a já musel celou dobu jejich pobytu koukat na to, jak výskají a dělají hluk okolo mých montáží, samozřejmě bez kontaktu s rybou. Když už jsem myslel, že do druhého dne budu mít místo vyplašené, stalo se něco, čemu jsem moc nerozuměl. Když se „koupáči“ vzdálili asi 10 metrů od krmného místa, rozezněl se můj hlásič. V tu chvíli jsem si nebyl jistý, jestli mi při vylézání z vody netáhnou vlasec. Chvilku jsem počkal, ale záběr neustával, ani když už byli z vody. Nevěřícně jsem zasekl a opravdu byl na druhém konci kapr. Poté jsem oba pruty hodil na dno s jednou kuličkou. Záběry jsem měl pravidelně do hodiny od náhozu. S večerem začaly brát i větší ryby a já si mohl užívat rybaření, které jsem delší dobu nezažil.

Když jsem stahoval pruty před koncem lovné doby a dokrmoval místo, tak už jsem se dokonce těšil, že si dám chvíli pauzu a zaslouženě se uberu ke spánku.

Když jsem se ráno vzbudil, nad písákem se vznášel opar mlhy a hladina byla plná bublinek vycházejících od rejdících ryb. V klidu jsem dokobroval pár kuliček boilie a nahodil jsem si oba pruty. Potom jsem ještě na chvíli zalezl do spacáku, ale doslova jen na chvíli. Kapři byli jiného názoru. Hned od rána začal kolotoč záběrů.

Po třech vytažených kaprech přišel opatrný záběr a silný tah. Souboj trval déle než obvykle a já očekával, co mám na prutu. Po delším boji jsem podebral krásného amura o délce 80 cm.

Amur 80 cm.

Příjemné ranní probuzení. Chvilku po puštění mi zabral další kapřík a to jsem ještě ani nestihl nahodit vytažený prut. V duchu jsem si říkal, že by to chtělo ještě nějakou „třešničku na dortu“. Jako by mě svatý Petr vyslyšel. Chvíli na to jsem měl razantní záběr a následovalo dlouhé zdolávání s prudkými výpady. Tahal jsem velice opatrně, jelikož jsem věděl, že to bude větší ryba, o kterou jsem nechtěl přijít. Když se ukázala u břehu, ihned jsem popadl podběrák a na poprvé ji opatrně podebral. V podložce mi ležel 91 cm dlouhý bojovník, amur, na kterého jsem tu čekal.

Amur 91 cm.

Proběhlo krátké zdokumentování a silný soupeř se opět vracel do svého domova. Byl jsem spokojený a od výpravy jsem už nic víc nečekal. Záběry neustávaly, ale začalo se měnit počasí. Foukal vítr, chvílemi poprchávalo, vlny omílaly břeh. Ideální čas na větší ryby. Po dvou dalších rybách přišel znovu dlouhý boj. Byl jsem jako v říši snů. Takových dnů na rybách moc nezažijete a já si to naplno užíval. Nakonec se na břeh podíval mohutný, 80 cm dlouhý lysec, který je na této vodě opravdový mohykán, domorodec a kapr, kterého si nesmírně vážím.

Kapr 80 cm.

Ikdyž byli kapři stále při chuti, blížil se konec výpravy. Než jsem začal balit věci, vytáhl jsem ještě jednoho místního velikána, měřícího 79 cm, který mi nedal ani metr zadarmo. Neuvěřitelný den a výprava.

Kapr 79 cm.

Na úplný závěr se mi ještě roztočila cívka navijáku a zabral menší šupináč, kterému nechyběla ani jedna šupinka. I přes horké a proměnlivé počasí, ryby nevídaně přijímaly potravu a boilie ovocné příchuti jim chutnalo. Během 24 hodin jsem vytáhl 17 kaprů a 2 velké amury, což se stane možná párkrát za život a to mi ještě několik ryb uteklo. Byl jsem velice rád, že jsem mohl být součástí tohoto příběhu.

Za Top rybařina team, Miloslav „Krejčus“ Krejčí