Vedro, úplněk a doba tření

Blížil se konec května a já se teprve, jak není mým zvykem, z časových důvodů, chystal na mojí první letošní výpravu. Natěšený jsem byl jako malý kluk a tak jsem nechtěl podcenit přípravu. Nachystal jsem si partikl, nabůstroval boilie a vyrazil jsem zakrmit den před samotným rybolovem na svazovou řeku. Podle informací od ostatních rybářů ryby v tomto období nejevily moc aktivity a voda měla teplotu vhodnou akorát ke tření kaprů. I přes to jsem předem nic nevzdával a vyrazil. Na místo jsem přijel až k večeru a radar mi ukazoval, že přijde bouřka, což se ukázalo v následujících minutách jako problém. Bouřka přišla, sílila a pomalu se začalo stmívat. Po pozdějším uvážení jsem vybalování věcí odložil a po hodině čekání v autě jsem bohužel vyrazil zpět k domovu s myšlenkou, že ráno bude moudřejší večera. Následný den jsem si přivstal a znovu se vydal na moje místo. Počasí se umoudřilo a já si tak mohl konečně “užívat“ vybalování věcí. Pro tuto výpravu jsem zvolil novou verzi masového boilie Top protein, doplněné o česnekové aroma a pro tuto sezónu nové pop up boilie příchutě Oliheň od TOP RYBAŘINY.

Pro první nához jsem zvolil na jeden prut samotné plovoucí boilie, jelikož se už od ranních hodin začalo dělat neskutečné vedro a dusno. Na druhý prut jsem nastražil boilie klasicky na dno. Záběr na sebe nenechal dlouho čekat, ale na druhé straně se objevil překvapivě karas. Celý den poté byla aktivita ryb nulová, takže nezbylo než čekat, co přinese večer. Tak se také stalo. První záběr od kapra přišel právě na samotnou oranžovou plovoucí kuličku. Sice kapřík malé velikosti, ale důležitý první kontakt s cílovou rybou. Před nocí jsem oba pruty přehodil na montáže na dno a dokobroval půl kila kuliček. Jelikož se boilie Top protein přes den rozpouštělo docela rychle, tentokrát jsem použil pod háček boilie Oliheň. Druhý den měl být úplněk a tak jsem čekal, že aktivita ryb stoupne. Těsně před půlnocí se rozezněl hlásič a ryba okamžitě uháněla po proudu pryč. Po krásném souboji jsem podebral mlíčáka o váze 8 kg.

Následující ráno začali moje místo atakovat tloušti i přes to, že jsem již nepoužíval partikl a krmil jsem pouze boiliem. Okolo šesté hodiny ranní však přišla razantní jízda a po záseku následoval větší odpor, což naznačovalo, že se nebude jednat o bílou rybu. Nakonec na podložce skončil 68 cm dlouhý kapr. Po puštění ryby jsem se šel odebrat do říše snů do přístřešku, jelikož jsem v noci moc nespal a užíval si pohled na noc ozářenou měsícem v úplňku doprovázenou výskoky ryb a aktivitou různých nočních tvorů. 

Ze spánku mě probudil další záběr opět na Oliheň. Oproti předchozím rybám byl souboj delší a ryba si kladla i větší odpor. Adrenalin jsem měl všude a přál si, abych o rybu nepřišel. Štěstí stálo při mně a v podběráku se po chvilce zavlnil krásný šupináč. Po odečtení saku byla čistá váha kapra 9,2 kg, což je na tomto úseku pro mě už lepší ryba.

 

Z euforie mě následně probraly denní tropické teploty bez záběru, kde bivak připomínal spíše saunu. Ryby nereagovaly už ani na plovoucí boilie a vzhledem k tomu, že ze všech chycených ryb teklo mlíčí, bylo jasné, že opravdu nastala doba tření. Z letargie jsem si alespoň připravoval návazce na večer. Navečer jsem ještě dokrmil pár kuliček. Do půlnoci se však neudálo vůbec nic. Nezbývalo než doufat v záběr poslední ráno.

Přání se stalo skutečností. Ve čtvrt na osm se připlaval rozloučit poslední kapr této výpravy.

Poté jsem vytáhl ještě pár tloušťů. Opět se začalo dělat nesnesitelné vedro a tak jsem sbalil mé vybavení a vyrazil spokojen k domovu. Zajímavostí této výpravy bylo, že všechny chycené ryby byli mlíčáci. Vzhledem k podmínkám, které hrály v můj neprospěch, jsem byl rád, že i přes malou aktivitu ryb se mi podařilo pár kaprů přelstít.

 

Za TOP RYBAŘINA TEAM, Miloslav „Krejčus“ Krejčí